O životě piva

Mláto. Co to je a jaké využití má v pivovarnictví

admin 

Čeština je úžasný jazyk. Stačí jedna čárka nad písmenem „a“ a význam slova se změní. V našem případě však mlat a mláto mají k sobě velice blízko.

Na jedné straně souvisí s pěstováním ječmene, na straně druhé s pivovarnictvím. Mlat je průjezdná část stodoly sloužící původně k ručnímu výmlatu obilí. Pivovarské mláto je nerozpustný podíl rmutu vznikající po oddělení sladiny. Ze 100 kg sladu se získá 120 až 130 kg vlhkého mláta. Mláto se velmi rychle kazí, neboť obsahuje snadno zkvasitelné látky a musí se proto brzy zkrmovat nebo konzervovat, např. sušením. Podobné suché zbytky vznikají i při kvašení vína (mláto vinařské) nebo destilaci etanolu (mláto lihovarnické). Z řečeného je zřejmé, že pivovarské mláto vzniká při procesu výroby piva v každém pivovaru.

Využití mláta

Pivovarské mláto je hodnotné krmivo pro domácí zvířata, ať už dodávané v čerstvém, či sušeném stavu. Podporuje zdravý růst prasnic i tvorbu mléka u dojnic. Je možno ho konzervovat krátkodobě či dlouhodobě. Krátkodobá konzervace je vhodná pro uchování na dobu 1 – 3 týdnů. Dlouhodobá se provádí silážováním do jám nebo do vaků. Silážované pivovarské mláto je vhodným krmivem pro zimní období. Obsah minerální složky je proti obilním šrotům změněn, obsah vápníku je zvýšen a naopak je snížen obsah fosforu a draslíku. Pivovarské mláto je nutné zařazovat do krmných dávek, kde je dostatek energetických složek a potřeba minerálních látek je kryta vhodným doplňkem. 

Kde se pivovarské mláto skladuje?

V pivovaru se mláto shromažďuje ve výdejních silech. Průběžně se ale vyskladňuje. Jeho vlhkost je cca 82%. Čerstvé pivovarské mláto se doporučuje okamžitě zkrmit. Nebo ještě před vlastním zkrmováním silážovat v polyethylenových vacích. Silážní proces trvá minimálně 4 týdny. Po jeho ukončení je možné začít zkrmovat. Také extrakty použitého chmele se plně zužitkují, zelená hmota z pelet jde do mláta.

Mohlo by vás zajímat

O životě piva

Belgie a pivo. Čím se kolébka trendu beer pairing dostala na seznam UNESCO

Belgičané ve středověku pili až litr a půl piva denně. Vodě moc neholdovali, její kvalita v té době byla dosti pochybná. První varny tam vyrostly okolo 3. století našeho letopočtu. Provozu dominovaly ženy. Jejich specialitou bylo pivo ovoněné snůškou nejrůznějšího koření, nechyběl kmín, rozmarýn, šalvěj nebo bobule jalovce. S kvasinkami to tehdy ještě moc neuměli, […]

admin 
O životě piva

Piva z ječného sladu mají konkurenci. Vyzkoušeli byste ležák z čiroku, rýže či kukuřice?

Prim ve výrobě (nejen) českého piva bere ječný slad, tedy slad ze zrn ječmene. Jeho čistý původ a jen ta nejvytříbenější charakteristika bývají posuzovány odborníky za slovo vzatými; žádný ječmen-chcípálek nemá šanci sítem projít. České pivo je národní poklad. A tak se s ním také nakládá; od píky až po výsledný produkt. V článku o […]

admin