Také čas od času pociťujete touhu poznat nepoznané? Jasně, že ano. Věřili byste, že i něco tak všedního jako pohár zlatavého moku je opředeno fakty, o kterých jste pravděpodobně neměli tušení? Jasně, že ano. A pokud jste snad měli na jazyku jinou odpověď, čtěte dále. Potrénovala jsem své mozkové buňky a zapřemýšlela (čti, poradila jsem se se strýčkem Googlem) nad zajímavostmi z pivního světa a snůšku těch nejlepších jsem pro vás sepsala. Drobátko jsem zabloudila i do historie, jelikož i tam to perlilo, a o to jsem vás nemohla ochudit. A teď šup – popadnout lahváče, pohodlně sednout, dát nohy nahoru a pustit se do čtení 15 perliček o pivu, které jste (ne)věděli. 

1. Pivo je staré jako historie sama

Říká se, že pivo se vyvinulo spolu s člověkem. A ono to nemá k pravdě daleko. První písemné zmínky o vaření piva pocházejí z dob starověké Mezopotámie, je ale dost možné, že už v době ledové, tedy okolo roku 10 000 př. n. l., se lidé o něco takového pokusili.

2. Vodu ne, raději pivo

Pitná voda není samozřejmostí všedních dnů, jak bychom se my, Evropané šťastlivci, mohli domnívat. Máme tu výhodu, že žijeme v civilizované oblasti a sklenic čiré vody si můžeme během dne dát tolik, kolik hrdlo ráčí. Když bylo pivo ještě v plenkách, situace ve světě byla krapet odlišná. Historii nápoje s načechranou pěnou jsme si přiblížili v článku. Voda byla plná bakterií. Naproti tomu pivo, které je vystaveno očistnému procesu kvašení, bylo na pití daleko bezpečnější. Zprvu neobsahovalo takovou dávku alkoholu jako dnes a k tomuto účelu se ani nevařilo. Nápoj pily i děti. Bylo to prostě chutné, jemně nasládlé pitivo, které strávníkovi jako bonus nezpůsobilo střevní potíže. 

3. Symbol přátelství i božské moci

Starověké malby ukazují osoby situované naproti sobě a pijící z jedné nádoby. Ano, je to mimo jiné pití piva, které lidstvo spojuje již od jeho počátků. Sdílením nejrůznějších nápojů či pokrmů dával hostitel najevo, že se návštěva nemusí obávat otravy. Pivo bylo tehdy stěžejním milníkem denní stravy a tedy i jakékoliv hostiny. Jednalo se o kvalitní nápoj, který uctívali i bohové a například egyptští faraoni si jej doslova brali do hrobu. 

4. Pivo nad zlato

O Chammurapiho zákoníku jsme se všichni učili ve škole. Jednalo se o soubor zákonů krále babylonské říše Chammurapiho ze 17. století, který mimo jiné ukládal denní příděl piva starých Babyloňanů. Zástupci vyšších vrstev dostávali až deset půllitrů denně. Podobně na tom byla i výplata tehdejších dělníků, kteří se zasloužili například o majestátní pyramidy v egyptské Gíze. 

5. Řekové a Římané dali přednost vínu

Staří Egypťané vařili bezmála dvacet druhů piva. Měli dokonce vlastní bohyni piva a opilství, jmenovala se Hathor. Úcta a láska k pivu se ale držela v mezích hranic, za kterými vládlo víno. Obyvatelé dnešní Itálie a Řecka považovali pivo za pitivo barbarů a o své kultuře měli vyšší mínění. Pivo se zprvu vařilo jen na severu Itálie, kde pěstování vinné révy nepřálo klima. 

6. Americká prohibice otřásla základy pivní kultury

Období prohibice neboli celostátního zákazu výroby, dovozu, vývozu i konzumace veškerých alkoholických nápojů ve Spojených státech je datováno v letech 1920 až 1933. V té době vzniklo až trojnásobně více tajných podniků, než tomu bylo před prohibicí. Reálný výsledek se nesetkal s účelem celé akce a plošný zákaz byl ukončen. I přesto si toto desetiletí vybralo svou daň. Pivovarnický průmysl do svého repertoáru nedobrovolně přijal nováčka, tzv. vodové pivo – nápoj s nepříliš výraznou chutí a nižším obsahem alkoholu, který se především ve velkovýrobních pivovarech udržel dodnes. 

7. Češi na špičce světových pijáků

“Češi jsou národem pivařů” – ne, není to jen prachsprostá fráze. Od té doby, co se v tuzemsku ukuchtil první doušek zlatavého moku, pivní kultura jen kvete. Na jednoho Čecha v průměru připadá bezmála 400 půllitrů vypitého piva ročně. V Evropě i ve světě tak bereme první příčky. 

8. Evropské CHZO i sedmý div Česka

České pivo je od roku 2008 vedeno na seznamu produktů disponující značkou Chráněné zeměpisné označení EU (CHZO), nově se o toto “sluníčko” uchází i Český slad. O dva roky později se naše pivo dostalo do celonárodní ankety 7 divů Česka, která vyrostla v dílně České televize. 

9. Bude české pivo na seznamu UNESCO?

Pivo je bezesporu jedním ze symbolů české kultury. Dle průzkumu agentury Nielsen Admosphere 97 % respondentů vnímá českou pivní kulturu jako nedílnou součást historie země. Český svaz pivovarů a sladoven dokonce podal přihlášku o zapsání českého piva na seznam světového dědictví UNESCO. To, zda se nám to podaří, je prozatím skryto ve hvězdách.  

10. Škopek, boží dar i jedno točené

Když už kulturní symbol, tak se vším všudy. Češi jsou si dobře vědomi toho, jak signifikantní pivo pro českou kulturu je a dávají to náležitě najevo. Pojmy jako pivo, půllitr nebo jedno točené jsou poněkud obyčejné a tak postupem času vznikla řada variant, jak Češi svému tekutému zázraku říkají. Seznamte se s těmi nejprofláklejšími z nich. 

kousek, škopek, zrzek, bahňák, blonďák, dvanáctistupňové, boží dar, jediná jistota, ležák, orosené, točeňák, dvanácterák, pivson, pivísko, pivko, pivčo, plnotučné, polotučné, bahno, tekutý chleba, tekuté zlato, ženkle, žejdlík, dvanáctivoltové, zrzavá voda, bota 

11. Česká Plzeň je světovým vzorem

To, že Plzeňský Prazdroj má velký přesah za hranice České republiky, asi tušíme. Vždyť jen u nás je produkce z 90 % tvořena světlým mokem plzeňského typu. Oblíbenou plzničku bez problému koupíme v supermarketu například i za velkou louží. Věděli jste ale, že česká Plzeň je prototypem světlého ležáku ve světě? Ano. Ležáky světových značek se skutečně vaří podle vzoru nejprofláklejší české dvanáctky. Není to krásné? 

12. Němky pijí první ligu

Češi ani zdaleka nejsou jedinými milovníky zlatavého moku s načechranou pěnou na povrchu. U našich německých sousedů se pivo konzumuje ve velkém. Tomu je důkazem tradiční pivní festival Oktoberfest, jehož tradice sahá až do roku 1872. Během oslav se pivo čepuje do tupláků, tedy litrových sklenic, které konzumentům obratně roznášejí v krojích strojené Němky. A tento post si tamní ženy právem vysloužily. Říká se, že v pití piva levou zadní dorovnají své mužské protějšky. 

13. Co takhle jednu skotskou skoro sedmdesátku?

S dvanáctistupňovým si v žebříčku rekordů ani neškrtneš. Prozatím nejsilnější pivo světa (ano, prozatím, jelikož lidé umí být dosti šílení) má na svědomí skotský pivovar Brewmeister. Jeho Snake Venom obsahuje 67,5 % alkoholu. Název nápoje v překladu znamená hadí jed, což ve skutečnosti asi nebude daleko od pravdy. 

14. Jedno tmavé je lepší než deset doktorů

To, že tmavé pivo je zdravější než světlá klasika, považují mnozí za mýtus. Říká se ale přece “na každém šprochu pravdy trochu”, no ne? Hladinka tmavého skutečně má něco do sebe. Narozdíl od světlouše obsahuje větší množství živin, železa či tělu prospěšných antioxidantů. 

15. Thajsko postavilo chrám z lahví od piva 

V provincii Sisaket na východě Thajska stojí buddhistický chrám Wat Pa Maha Chedi Kaew, známý jako Temple of a Million Bottles (nejen v překladu chrám milionu lahví). Thajští mniši jej opravdu postavili z milionu a půl pivních lahví, které jim místní pomohli nasbírat při příležitosti očisty okolní krajiny. Propracovanou mozaiku tvoří kombinace především zelených lahví od Heinekenu a hnědých od lokálního piva Chang. 

Zajímavosti z pivního světa by jistě vydaly na celou knihu. My jsme si prozatím řekli jen o některých z nich. V článku jsme zabrousili do historie pivovarnické tradice, vypíchli největší světové rarity a věnovali se také českému řemeslu, jelikož to je to naše. Prodírat se touhle směsicí faktů, úspěchů, plánů do budoucna a podivuhodných divností mě nesmírně baví a už teď můžu říct, že s další várkou pivních zajímavostí jsem tady co nevidět! 

“8 Facts About the History of Beer You Probably Never Knew,” TheCollector
“Česká pivní kultura si rozhodně zaslouží být na seznamu dědictví UNESCO,” Český svaz pivovarů a sladoven
“Patříte mezi znalce piva? 10 pivních zajímavostí, které jste (ne)věděli,” Budějovický Budvar n. p.
“Pivní zajímavosti,” Sdružení přátel piva
“Zrzek, bahňák či škopek. Pivo v Češích probouzí básnické střevo, i proto pro něj máme tolik výrazů,” Aktuálně.cz

8/12/2023