Česká pivní scéna se za poslední léta naplnila k prasknutí. Samozřejmě to platí i o jiných zemích, protože vývoj nezastavíš. Například od období první republiky, která je datována v letech 1918 až 1938, se spotřeba českého piva vyšplhala na dvojnásobek. 

Pivo si vařil každý sám, jak nejlépe uměl. Zpočátku to bylo fajn, konzumentů nebylo tolik. Navíc se jednalo o něco nového a ten rádoby správný postup přípravy se vyvinul až časem. K prvním pivovarům postupně přibývaly další, z větších měst se přesouvali i na vesnice a také samotný proces výroby piva se pro vyšší poptávku měnil – nic jiného také nezbývalo. Lidem pivo prostě chutnalo. A chutná jim pořád. Prapůvodní výroba už nebyla schopna uhasit tak masivní žízeň. Dnes u nás najdeme hrstku, opravdu jen hrstku pivovarů, jež tradici ctí a pivo vaří k obrazu svých předků. Obecně ale v průmyslu přibyly technologie a byla nastavena celoplošná pravidla. Ruční práci začly nahrazovat stroje, proces výroby se urychlil, do receptury připadla nějaká ta chemická složka – letité tradici byl šmytec. A ještě se nám tady rozmohlo minipivovarnictví. 

Cesta minipivovarů na český trh

Všechno nové přišlo ze západu. Myšlenka, která tisíce Čechoslováků pod rudou nadvládou komunistů držela nad hladinou. Dnes už to neplatí, ale v případě piva svěží a ovocné chuti to tak skutečně bylo. Ameriku už klasika začala nudit. Zlatavý nápoj s načechranou pěnou, který je svou plnou a hořkou chutí tolik proslulý, už prostě nestačil. Američtí pijáci se dožadovali změny a přelom 70. a 80. let jim ji skutečně přinesl. A ono to s tím obdobím v podstatě rezonovalo. 

Tyto dekády jsou známé jako “new wave”, v překladu nová vlna. Týkalo se to především hudby. Garážovky, hukot elektrických kytar, obrovská energie na pódiu a vlastně všechno, co lidé znali z dob Woodstocku (masivního hudebního festivalu, který v létě 1969 na amerických pláních v podstatě položil základy populární hudby), chtělo změnu. Šedesátková hudba tím ale z povrchu zemského nevymizela. Ba naopak – dostala jen nový kabát. Nově vznikající hudební skupiny se oblékly do křiklavých barev, stejnokrojů, zavedly řadu trendy účesů a prostě dělali to, co je bavilo. A ono to vyšlo. Tahounů nového životního stylu bylo nepočitatelně. Milníky položili například The B-52’s, The Go – Go’s, The Kings nebo Devo. Alkoholický nápoj s hořkou dochutí se na festivalovou šňůru moc nehodil, což dá rozum. Tehdejší mládež prahla po něčem “in”. A ono to opět vyšlo. 

Prezident Spojených států Jimmy Carter by mohl být považován za pomyslného otce minipivovarů. V pořadí 39. americký vůdce stál v čele země v letech 1977-81. Za účelem vyslyšení mladé generace podepsal zákon, který odstartoval novou vlnu pivovarnictví. Příležitosti se ještě za tepla chopil americký obchodník Fritz Maytag. V roce 1965 koupil chátrající pivovar Anchor Brewing Company a z prachu tak pozvedl starou techniku vaření piva – Steam Beer. 

První čeští průkopníci

Boom minipivovarů za velkou louží nastal v 80. letech 20. století, do Česka fenomén přicestoval o dekádu později. Zpočátku to ale nebylo tak horké. Pivovary vznikaly pomalu a ten pravý boom podle bývalého prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně přišel až po přelomu nového milénia. Sporný je pražský pivovar U Fleků, kde manželé Skřemencovi začali provozovat sladovnické řemeslo již v roce 1499. Vůbec první minipivovar po vzoru Američanů ale vyrostl v roce 1991 ve Svinišťanech. 

Pivovar U Fleků

Dobovou budovu dnes najdeme v centrální části hlavního města, nedaleko galerie Mánes. A dobovou v pravém slova smyslu. O pivovaru mi pár let zpět řekla babička, která za mnou do Prahy často jezdí. 

Naše rodina pochází z moravského Frenštátu. Mnohokrát mi vyprávěla, jak s manželem, mým dědou, a přáteli společně navštěvovali Prahu během sedmdesátých let. Tehdy nebyly chytré telefony, navigace, prostě nic. Jedna jejich známá jim řekla o pivovaru U Fleků a poradila, ať si tam zajdou na pivko a dobrý oběd. Historky, jak ve shluku pražských ulic parta vesničanů hledala podnik, by vydaly na knihu. Z nadšení, s kterým ty věci líčila, jsem poznala, že i přes politickou situaci v tehdejším Československu má na tu dobu spoustu krásných vzpomínek. To místo si zamilovala. Byla tam nesčetněkrát a poté, co vzala i mne, jsem tam i já dosti častým hostem. Pivovar je to obrovský. Téměř pokaždé jsme měli možnost usednout v jiné části včetně venkovní zahrádky (dle velikosti spíše zahrady). Nikdy nezapomenu, jak babička obdivovala to stromořadí listnáčů, které nyní sahá do výšky několika metrů a vzpomínala, jak malé “keříky” to kdysi byly. Stejně tak se pozastavila i nad interiérem restaurace – okna, dřevěné obložení, všechny ty malůvky, věkem oprýskané lakované stoly, lavice, židle – snad vše bylo jako před těmi padesáti lety. No, ale teď už konec nostalgického okénka, a zpět k věci. 

Historie domu je dlouhá a spletitá. Dle spisů v ulici Křemencova stojí minimálně od roku 1430, kdy měl patřit jednomu barvíři. Sladovník Vít Skřemenec z něj udělal pivovar v roce 1499. Majitelé pivovaru se měnili jako na běžícím pásu. U Fleků se místo jmenuje od roku 1762, kdy jej koupil Jakub Flekovský. Slavný třináctistupňový Flekovský ležák, tmavý i světlý, se zde začal vařit v roce 1843 a jeho tradice přetrvává dodnes. Jedná se o spodně kvašené pivo vařené “po bavorsku”. 

Pivovar Meloun

Pivovar v roce 1991 založil Milan Meloun v obci Svinišťany. Pivo Meloun se vařilo jako tmavá 14 a světlá 12. Než se ale výsledná “živá” chuť vyladila, trvalo to, panu Melounovi tehdy pomáhaly chuťové buňky téměř celé vsi. Dnes se děti ve školách o pivovaru a jeho majiteli učí coby zakladateli minipivovarnictví v republice. Podnik bohužel nevydržel a v roce 1998 zanikl. Dnes je na jeho místě motorest. 

Pivovarský dvůr Chýně

Nejstarším doposud fungujícím minipivovarem u nás, který vznikl po revoluci 1989, je Pivovar v Chýni. Funguje již od roku 1992. Vůbec první várku piva zde uvařil sládek pivovaru U Fleků Ivan Chramosil, vaření piva se věnoval bezmála půl století. V repertoáru podniku měly své místo světlá 10, světlá 12, polotmavá 12 a tmavá 14. Od roku 2019 spolupracuje s pivovarem Falkenštejn původem z Českosaského Švýcarska.  

Pivovar Zvíkov

Další prvenství si drží pivovar u hradu Zvíkov na Jihočesku. V roce 1993 začal jako první v republice s vařením svrchně kvašeného piva, které je pro minipivovary “po Americku” tak typické. Dnes již hotelový areál je stále aktivně činný. 

Jdou minipivovary proti tradici?

Určit to jediné správné v měřítku staletí dlouhého řemesla není úplně snadné. Možná dokonce nemožné. Jisté je jen to, že zajetou tradici určitým způsobem “narušil” boom minipivovarů na trhu. Ovšem byla-li tradice prapůvodní, to jisté není. Mnozí argumentují skutečností, že průkopníci sladařského průmyslu lpěli na tradičním postupu a to, co především mezi generacemi mileniálů a “zetek” dnes trenduje, se české pivovarnické tradici oddaluje až neúprosně rychlým tempem. České možná ano. My jsme ale nebyli těmi, kdo k zlatému moku přičichnul jako první. Na to je třeba pamatovat. Namísto pídění se pravdy, ke které se skrze množství názorů napříč společností pravděpodobně stejně nedostaneme, bychom se měli radovat z toho, jak rozmanitou pivovarnickou kulturu v dnešní době máme. 

Od roku 2010, tedy od přibližného počátku boomu minipivovarnictví v České republice, se počet minipivovarů téměř zpětinásobil. Ročně tato zařízení vyrobí okolo 3 % celorepublikové produkce piva. Bezmála polovina podniků kombinuje techniky spodního a svrchního kvašení, aby si zachovala květnatost nabídky. Velcí pivovarníci spolupracují s menšími a dle Šuráně je nevnímají jako konkurenční. Kupříkladu jeden ze sládků českobudějovického Budvaru Aleš Dvořák se k vývoji tuzemského pivovarnictví staví velmi pozitivně. Redaktorům Aktuálně.cz se svěřil, že velké pivovarské společnosti minipivovary k úspěchu dokonce potřebují. 

„To, že se trh otevřel jiným pivním druhům, je naprosto jasné. I když konzervativní pijáky ve středním věku nebo starší už asi nikdo nepředělá. Mladou generaci ale už jenom desítka a dvanáctka neuspokojí.“ / Aleš Dvořák

Pivovarský dvůr Chýně – speciality české kuchyně
“Americká new wave přelomu 70. – 80. let,” Česká televize
“Fritz Maytag, California Craft Beer,” California Craft Brewers Association
“Jarní cena českých sládků 2023,” Českomoravský svaz minipivovarů
“Mapa a přehled všech českých minipivovarů 2020,” Zprávy Aktuálně
“Pivní styly – přehled,” BeerWeb
“První minipivovar v Česku vznikl před třiceti lety. Dnes je z něj motorest,” Deník.cz
“První republika – pivní republika!,” Český statistický úřad

23-26/11/2023